Kolik lidí v Česku používá AI? Čísla pro rok 2026 a co z nich plyne pro marketing
Umělá inteligence se v Česku během dvou let posunula od kuriozity k běžnému nástroji. Podle nového průzkumu Trendy analytického ústavu STEM z dubna 2026 ji pravidelně nebo občas používá 59 % dospělých uživatelů internetu. V přepočtu na internetovou populaci podle Českého statistického úřadu to je zhruba 4,5 milionu lidí. Shrnuli jsme proto zde na blogu naší agentury Pickerly nejnovější data a přidali, co z nich vyplývá pro firmy a marketéry.
Ve zkratce
- S nástroji umělé inteligence (jako jsou ChatGPT, Claude nebo Copilot) pracuje pravidelně nebo příležitostně 59 % dospělých českých uživatelů internetu a dalších 12 % je alespoň vyzkoušelo (zdroj: STEM, Trendy 04/2026).
- V absolutních číslech to znamená přibližně 4,5 milionů aktivních uživatelů AI v Česku a zhruba 5,5 milionu lidí, kteří s ní mají nějakou zkušenost.
- Mezi lidmi do 29 let používá AI pravidelně nebo občas 92 %, ve skupině nad 60 let jen 35 %.
- AI se stává novým vyhledávačem: k vyhledávání informací ji alespoň občas používá odhadem 4,9 milionu Čechů, často zhruba 2,7 milionu.
Kolik Čechů používá AI podle nejnovějších dat
Nejaktuálnější čísla přinesl analytický ústav STEM ve svém pravidelném šetření Trendy. Průzkum proběhl online na vzorku 1 315 respondentů starších 18 let ve dnech 22. až 30. dubna 2026. Je tedy v tento okamžik nejnovější veřejně dostupný výzkum a současně jeho výsledky reprezentují čistě uživatele internetu. A možná vás překvapí jak moc se adopce umělé inteligence v Česku posunulo od loňského roku.
Pohlaví přitom hraje jen malou roli. Zkušenost s AI mají tři čtvrtiny mužů i žen. Mnohem výraznější jsou rozdíly podle vzdělání a příjmu: pravidelně AI využívá 51 % vysokoškoláků, ale jen 18 % lidí bez maturity, a finančně dobře zajištěné domácnosti ji používají násobně častěji než ty špatně zajištěné.
Kolik je to v absolutních číslech
Procenta z průzkumu STEM se vztahují k internetové populaci. Abychom u nás v agentuře pro klienty získali představu o skutečném počtu lidí, přepočítali jsme je na velikost internetové populace podle Českého statistického úřadu. V roce 2025 používalo v Česku internet 7,7 milionu osob starších 16 let, což odpovídalo 88 % této věkové skupiny.
Vlastní přepočet Pickerly: podíly ze šetření STEM Trendy 04/2026 aplikované na internetovou populaci 16+ podle ČSÚ za rok 2025. Čísla jsou zaokrouhlená a slouží jako orientační odhad.
K přepočtu musím doplnit dvě poznámky. STEM se ptal lidí od 18 let, ČSÚ počítá internetovou populaci od 16 let. A údaj ČSÚ pochází z roku 2025, zatímco průzkum STEM z jara 2026, kdy byla internetová populace spíše o něco větší. Oba rozdíly jsou malé a odhad je spíše konzervativní, protože nejmladší ročníky patří k nejaktivnějším uživatelům AI.
K tomu je potřeba připočítat lidi, kteří internet nepoužívají vůbec, a tedy ani AI. Internet nikdy nepoužilo 8 % obyvatel nad 16 let, tedy přibližně 680 tisíc lidí, a téměř 90 % z nich tvořili starobní důchodci.
Proč se čísla v různých průzkumech liší
Pokud hledáte odpověď na otázku, kolik lidí v Česku používá AI, narazíte na hodnoty od zhruba třetiny až po tři čtvrtiny populace. Nejde o chybu, ale o rozdílnou metodiku. Liší se hlavně to, koho průzkum měří (všechny obyvatele, nebo jen uživatele internetu), jak zní otázka (vyzkoušel jste někdy AI, nebo ji aktivně používáte) a kdy data vznikla.
Podle Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 nástroje umělé inteligence pro tvorbu obsahu 32 % obyvatel ve věku 16 a více let. Po přepočtu na celou populaci 16+ (zhruba 8,75 milionu lidí) to odpovídá přibližně 2,8 milionu uživatelů. Rozdíl oproti 4,5 milionu podle STEM vysvětluje jiné vymezení otázky, jiný základ (celá populace oproti internetové) i rok růstu mezi oběma měřeními.
Zkrátka titulky jako Tři čtvrtiny Čechů používají AI a Tři čtvrtiny uživatelů internetu mají s AI zkušenost, jsou dvě velmi odlišná tvrzení.
Věk rozhoduje víc než cokoli jiného
Generační rozdíl je nejvýraznější ze všech. I podle ČSÚ jsou nejaktivnější skupinou mladí lidé ve věku 16 až 24 let, z nichž AI používalo 78 %. U mladých do 29 let navíc hraje zásadní roli škola. Jako důvod, proč začali AI používat, ji uvádí 39 % z nich.
V práci je situace zatím nerovnoměrná. Profesní důvody přivedly k AI zhruba polovinu odborných a řídicích pracovníků, níže v pracovní hierarchii se ale AI zatím tolik neprosadila. Podle STEM je to však jen otázka času, protože dnešní studenti, kteří AI používají téměř všichni, si ji přinesou do zaměstnání.
Hlavním motivem je zvědavost
Lidi k AI nepřivádí reklama ani zaměstnavatel, ale vlastní zájem. Osobní zájem a zvědavost uvádí 81 % uživatelů AI, informace z internetu, médií a sociálních sítí jsou až druhé s 27 %.
A proč ji ostatní nepoužívají? Přibližně polovina z nich k tomu zatím neměla důvod ani příležitost. Dalšími bariérami jsou nedůvěra ve správnost výsledků, obavy o data a soukromí a pětina lidí tvrdí, že pro ní nejsou tyto nástroje užitečné.
K čemu Češi AI používají
Podíly se vztahují ke všem, kdo mají s AI zkušenost, tedy k přibližně 5,5 milionu lidí.
Podíly: STEM, Trendy 04/2026. Počty: vlastní přepočet Pickerly na internetovou populaci podle ČSÚ.
Programování, tvorba webů nebo využití AI jako plnohodnotného digitálního asistenta jsou naopak doménou jen malé skupiny. Pro většinu lidí je AI zatím chytrý vyhledávač a překladač, pokročilé využití typu AI agentů (agentic AI), které nastavujeme třeba pro naše klienty v rámci zjednodušení marketingové-obchodních procesu, teprve přichází.
Příležitost, nebo hrozba?
Češi vnímají AI spíše pozitivně. Na sedmibodové škále se 45 % lidí přiklání k vnímání AI jako příležitosti, 25 % zaujímá neutrální postoj a 30 % ji vidí spíše jako riziko. Zajímavý je vývoj v čase: lidé, kteří loni AI vnímali jako hrozbu, se posunuli ke středu, zatímco příznivci zůstali u svého názoru.
Obavy se týkají hlavně bezpečnosti a důvěryhodnosti obsahu. Lidé se nejvíce bojí, že nepůjde rozlišit, co vytvořil člověk a co stroj, a obávají se také nárůstu kybernetických útoků. Strach ze ztráty práce je zatím spíše mediální téma. Nikdo z respondentů neuvedl, že by sám přišel o práci kvůli AI, osobně takového člověka zná jen 4 % a 79 % o žádném takovém případu neví.
Co z toho plyne pro marketéry
1. AI je nový vyhledávač, a to i pro vaše zákazníky. Téměř 5 milionů Čechů už alespoň občas hledá informace přes AI. Přestává proto stačit být vidět jen ve výsledcích Googlu. Je potřeba sledovat, jestli a jak se vaše značka objevuje přirozeně v odpovědích ChatGPT, Gemini nebo Perplexity. Tomuto oboru se říká GEO (Generative Engine Optimization, optimalizace pro generativní vyhledávače) a stojí na stejném základu jako klasické SEO: kvalitní, dostupný a důvěryhodný obsah. Druhou cestou je dostat se do kontextové odpovědi AI pomocí placené reklamě. Reklama v ChatuGPT je už dostupná i v ČR a již klientům radíme, jak se na reklamu v ChatuGPT připravit a zařazujeme ji do mediálních plánů klientů naší agentury.
2. Přestaňte měřit jen pozice a prokliky. Když AI odpoví přímo, zákazník často na web vůbec nepřijde. Analytici Forresteru odhadují, že návštěvnost B2B webů může během 12 až 18 měsíců klesnout o 50 až 75 %, ovšem návštěvníci, které přivede AI, konvertují třikrát až čtyřikrát častěji. Méně návštěv tedy nemusí znamenat méně obchodu, ale potřebujete jiné KPI (klíčové ukazatele výkonu). Místo pozice ve vyhledávání sledujte, zda se vaše značka v odpovědi AI objevuje, na jakém místě, kteří konkurenti jsou zmíněni vedle ní a z jakých zdrojů AI čerpá.
3. Myslete v otázkách, ne v klíčových slovech. Jeden dotaz zadaný do AI se na pozadí rozpadne do řady souvisejících vyhledávání (tzv. query fan-out) a do odpovědi se tak mohou dostat značky a konkurenti, které uživatel vůbec nezmínil. Zjistěte, na co se vaši zákazníci AI ptají a jak dotazy rozvíjí. A výsledky sdílejte napříč týmy: SEO, PPC, obsah, PR i analytika by měly pracovat s jednou společnou strategií vyhledávání, ne každý zvlášť. Podle dat Semrush dnes 90 % lidí používá AI asistenta souběžně s klasickým vyhledávačem, takže oddělovat tyto kanály nedává smysl.
4. Budujte autoritu i mimo vlastní web. AI skládá odpovědi z mnoha zdrojů, nejen z vašeho webu. Co děláme pro naše klienty v rámci GEO je, že mapujeme, které weby třetích stran AI v jejich oboru cituje a jak je na nich jejich značka prezentována. V praxi to znamená pečovat o recenze, být přítomni ve srovnávacích článcích, oborových médiích a na srovnávačích zboží a nepodceňovat diskusní fóra. V zahraničí roste hlavně vliv Redditu, u nás je dobré sledovat i české diskusní servery. PR a obsah se tak znovu potkávají.
5. Silná značka je obrana proti srovnávací tabulce. Pokud AI začne zákazníkům doporučovat a porovnávat produkty, výhodu budou mít silné značky a firmy s pevným přímým vztahem k zákazníkům. Ostatním hrozí, že se z nich stane jen další řádek seřazený podle ceny. Neškrtejte proto investice do budování značky ve prospěch čistě výkonnostních kampaní a posilujte přímý vztah se zákazníky přes vlastní data (first-party data), newslettery, pushnotifikace nebo věrnostní programy a kampaně cílené specificky v reklamních systémech na tzv. custom audiences.
6. Připravte se na nákupy, které udělá AI za zákazníka. Velcí hráči už testují AI agenty, kteří sami skládají itinerář cesty nebo nákupní košík. Google například představil společný nákupní košík napříč svými aplikacemi, do kterého se zapojili prodejci jako Nike, Sephora nebo Walmart. V Česku je podle STEM využití AI jako digitálního asistenta zatím okrajové, máte tedy čas se připravit. Starejte se o kvalitní produktové feedy, přesné a aktuální ceny, dostupnost a srozumitelné parametry. V B2B pak počítejte s tím, že AI bude porovnávat dodavatele a procházet podmínky za nákupčí, takže veřejně dostupné informace o službách, referencích a cenách budou hrát větší roli než dosud.
7. Mluvte k různým generacím jinak. Pro mladší a vzdělanější publikum je AI samozřejmost a příležitost, pro starší spíše hrozba. Stejný claim o „chytrém AI řešení“ proto na různé cílové skupiny zapůsobí opačně. Pokud komunikujete produkt postavený na AI k lidem nad 60 let, stavte do popředí jednoduchost a bezpečí, ne technologii.
8. Buďte transparentní s obsahem z AI. Nejsilnější obavou Čechů je, že nepůjde rozeznat, co vytvořil člověk a co stroj. Kreativu generovanou pomocí AI používejte s rozmyslem a nepředstírejte autenticitu tam, kde žádná není. Důvěra je přesně to, co vám pomůže, až mezi vás a zákazníka vstoupí AI jako prostředník.
